tlapka: Komplikované... Na jednu stranu máš pravdu. Na druhou stranu si vezmi, kolik lidí má za svůj sen hudbu a divadlo? A kolik je schopno se tím uživit? Těch pár úspěšným to bude připadat jako pohádka, ale těm více, co pak budou marně hledat uplatnění jako boj. ;)
Já jsem vždycky milovala češtinu a hlavně literaturu. Po necelém roce studia na VŠ se bojím, že jsem měla mít jinam a mít to jen jako hobby. Protože se musím fakt ovládat, aby mi mou lásku škola totálně nezprotivila...
Všechno má dvě strany. :) Ale držím ti palce, ať už půjdeš kamkoli. Někdy se správné rozhodnutí projeví až časem.
mysterious-princess: Přesně nad tím taky často uvažuju.. a co dál v životě.. Je to .. Komplikované..:D.. Taky Ti držím palce ať ti všechno vyjde...:)
Díky za komentář:)
debikibed: asi tak.....
jsem na tom dost podobně...nevím co bude dál...a trochu se toho bojím
snad nám to oboum vyjde...
:D
sabča: Ono je to složitější než to vypadá. Pak se těžko žije, když kolem sebe vidíš nešťastné tváře lidí, na kterých ti záleželo, a víš, že za to můžeš ty sama svým rozhodnutím. Pak poslouchat výčitky je strašně těžké. Někdy je prostě snažší udělat, co chtějí druzí a pak díky jejich štěstím, můžeš být šťastná i ty. Věř mi. Prožila jsem si to sama a vím, že to není vůbec jednoduché. Poslechnout mozek a nebo srdce? tohle je nekonečný boj
mysterious-princess: Už je to dlouho, co jsem tenhle článek psala. Za tu dobu se mi otevřely oči a mnohé věci si uvědomila. Třeba že vždycky budu směřovat tam, kam bych měla... Ke svému "poslání" :-D.. i když ho zatím neznám :-)