To jsem přesně čekala.. :-D

Ahoj!

Tak jsem tu zase. Teď jsem týden byla s kamarádkami na takovém "táboře" kde byla tuna švandy, tak jsem tu nebyla. Ale teď k věci. V minulém článku jsem psala o svém novém stylu. A stalo se přesně to co jsem předpokládala. Všechny ty náhrdelníky a nármky všude po bytě a i na rukou mě hrozně začaly vytáčet, ale hlavně ten nepořádek co to všude dělalo! Tak jsem to zase pěkně všechno naskládala do šuplíku, kde se na to nebude prášit ;-). Tak jsem se úspěšně vrátila ke svému starému stylu co najdu to oblíknu. A v chování se budu chovat tak jaká prostě sem. Stejně si říkám, že člověk má být sám sebou a nemá nikoho ani nic napodobovat. A musím říct, že já někoho napodobuju pořád. Ať už podvědomě nebo vědomě. Vůbec netuším proč to dělám. Možná to tak mají všichni, ale to se mi moc nezdá, protože to by jsme byli všichni jedna velká kopie. A přitom jsme každý originál. Chtěla bych, aby nikde nebyla žádná přetvářka a aby všichni byli tím kým jsou ( včetně mě ). Ani nevím proč sem tohle píšu, ale jen mě to tak napadlo.

A co dál? Zase jsem si po dlouhé době pustila film Stmívání. Mám ten film hrozně ráda a na internetu jsem si našla všechny písničky, které z těch všech pěti filmů jsou. Teď poslouchám jednu hrozně pěknou neustále dokola.

No nic. Už mě nic moc nenapadá, tak to asi ukončím a půjdu uklízet ;-)...

Dobrou noc!

Torry