Vždyť to je tak dávno.., ale přece není.. :-D

Je pátek něco po desáté hodině večerní.. V uších mi zní neustále jedna a ta samá krásná písnička- The Afters- ocean wide a koukala jsem na fotky z loňského roku ze školy v přírodě.. Vzpomínala jsem na to jaké to bylo, když ještě k nám chodili lonští deváťáci a mi byli ještě osmáci a to co máme před sebou teď bylo ještě daleko.. Stejně mám pocit jako by to bylo nedávno. Volejbalové zápasy nejčastěji na písku, ale občas i na antuce. Písek za kalhotami, společně se směsicí jehličí hlíny a dalších jiných přírodních zabloudilých věcí z dopoledne.. Marné vyklepávání si jich. Krátký výlet na blízký hrádek . Jablka k svačině a úsměvy na každém rohu, k milému překvapení hlavně těch upřímných a od srdce šťastných. Vlasy rozcuchané po všech stranách, odrbané  zašedlé kalhoty se zelenými koleny.Ranní slaboučké zimičky a i příjezd do tohoto ráje na kolech. Skvělé večerní programy s celou školou pohromadě probírajíc co jsme ten den zažili a co jsme se nového naučili. Fotky běžící z uplynulého dne na dataprojektoru na zeď přímo před nás. Učitelé přidržující berlemi deky proti slunci, abychom viděli všechny ty zážitky, a opodál učitel se zraněnou nohou padajíc- ten kterému patří zmíněné berle.. Nebylo nic, jenom přítomnost a radost z toho jak skvěle si to společně můžeme užívat. A teď spousta nádherných vzpomínek, které mi nadosmrti utkví v srdci a na které budu hrozně moc ráda vzpomínat.. I na to jak jsme zpívali a překřičeli jsme všechny hudební nástroje a ani si nevšimli, že jsme naprosto mimo.. :D Že už tohle nezažiju s touhle skvělou partou je hrozně zvláštní.. Teď máme před sebou lyžák a já věřím, že tam bude spoustu skvělých zážitků stejně jako v minulém roce. Naposledy. Ale co.. Nebudu si to připouštět, protože jedině tak, si to můžu nejlépe užít a vyřádit se na stoprocent..:-D Tak tohle bylo trochu mích sentimentálních vzpomínek..:-DD

Díky za přečtení.. A dobrou noc!!

(pardon za pravopisné chyby.. :-D )