Ahojky všichni kdo tohle právě čtete,

zítra budou Velikononoce, tak Vám všem přeji, aby jste si je užili, aby kluci holky moc nemlátili pomlázkami a aby bylo všechno tak, jak si přejete... Koukala jsem jen tak na ostatní blogy a musím říct, že jsou fakt dost dobré a moc se mi líbí. Zajímavé příběhy, pěkné fotky, ale i spousta užitečných rad. Já mám blog teprve od včerejška, tak to není žádná sláva, ale doufám, že se to časem zlepší a že se mi taky třeba někdy podaří někomu zvednout náladu, potěšit, rozesmát... Úsměv dokáže velké věci. Proto se ničeho nebojte a choďte po světě s úsměvem na tváři!

Sníh venku padá sám,

Všude tady padá listí,

S každým krokem jen to šustí.

Nádoby přetékající,

Větvičky praskající.

Krásné tóny linou se,

Dnešní ráno bude perfektní. Ostatně jako jistě celý den. Ten den, na který jsem se tak moc těšila. Je tady. A s ním i tréma, ale ta je celkem zanedbatelná. Ještě si chvilku poležím než mě přijde ségra vzbudit. "Ast vstávej okamžitěěě!!!" á jé ségra už budí. Ast je zkratka jména Anastasia jenže to je

Moc dobře si vzpomínám na ten den kdy se to stalo. Snad nikdy na to nezapomenu. Pořád se mi to přehrává před očima.

Vypadalo to jako naprosto normální den. Bylo pondělí.  Ráno jsem vstala

Občas těžké najevo ji dát,

Ahoj ty jsi můj sen,

Co rozzáří i zničí můj den.