Ahojky :),
jak už jsem tu někdy psala, tak mám hrozně moc ráda déšť.. Jakoby všechno špatné smyl!! a opravdu... Dneska u nás konečně pršelo. Sice to nebyl bohužel žádný slejvák, ale alespoň něco.. Nechala jsem si s radostí zmoknout svůj účes a když jsem se vrátila domů a podívala se do zrcadla, tak jsem zjistila proč na mě všichni v autobuse a okolo mě tak překvapeně a vyděšeně zároveň koukali... Řasenka rozteklá po tvářích a rozcuchané kudrnaté neučesané vlasy..:D Sama sebe jsem se lekla....
Ale!! Dost mi to zvedlo náladu.. Ze školy jsem přišla se dvěma trojkama a byla jsem naštvaná.. Ale déšť jako by řekl problémy pryč! a od té doby se usmívám a na nějaké známky nemyslím.. Konečně pršelo. Už to bylo dloouho potřeba:) a taky konečně změna po tom sněhu... a taky čistčí vzduch!!! Miluju vzduch z/po dešti:D
Tak to je asi k dnešnímu deštíčku všechno...:)
Často přemýšlím... často přemýšlím a u toho maluju nebo píšu básničky a poslouchám písničky.. Hudba je moje největší inspirace a občas ze mě vypadně i něco.. něco co se mi líbí:)... Dlouho už jsem nic nenakreslila... Na papíře tady u mě doma to vypadá líp, ale i v PC se to dá překousnout:D.. Tak tady je ten obrázek..:
Dlouho už jsem nenapsala žádný článek příběh ani básničku a nemám žádné jiné schované ve složkách, které by se dali použít. Poslední dobou dost přemýšlím a radím ostatním, že je to jen jejich život a ať si do toho od nikoho nenechají kecat. Když udělají chybu, tak
Je to jako sen,
To se nestává každý den.
Občas je srnada jen tak si sednout a přemýšlet nebo vzpomínat. Hrozně mě baví vzpomínat na to, jak jsem byla ještě malá. To jaké jsem měla bláznivé nápady a co jsem všechno udělala třeba i jen tajně aby to nikdo nevěděl. Potom to můžeme za pár let třeba rodičům říct a společně se tomu zasmát.
Třeba jak jsem si udělala jizvu na oboči, která se mnou už bude nejspíše navždy. Skákala jsem na
Ahojky všichni kdo tohle právě čtete,
zítra budou Velikononoce, tak Vám všem přeji, aby jste si je užili, aby kluci holky moc nemlátili pomlázkami a aby bylo všechno tak, jak si přejete... Koukala jsem jen tak na ostatní blogy a musím říct, že jsou fakt dost dobré a moc se mi líbí. Zajímavé příběhy, pěkné fotky, ale i spousta užitečných rad. Já mám blog teprve od včerejška, tak to není žádná sláva, ale doufám, že se to časem zlepší a že se mi taky třeba někdy podaří někomu zvednout náladu, potěšit, rozesmát... Úsměv dokáže velké věci. Proto se ničeho nebojte a choďte po světě s úsměvem na tváři!
Sníh venku padá sám,
Všude tady padá listí,
S každým krokem jen to šustí.
Nádoby přetékající,
Větvičky praskající.
Krásné tóny linou se,