Vůbec nic nevím. Jsem jen prázdný obal bez duše. Už dva dny jen ležím v posteli, nic nejím a nepiju. Proč taky. Jemné zaklepání na dveře mě přinutí se znovu nadechnout, když do pokoje vejde kdosi vysoký s bílým pláštěm a za ním máma jako jeho poslušný pomocník. Až když se posadil na mou postel a starostlivě si mě prohlédl, mi došlo že je to doktor. " Ahoj, já jsem doktor Doominel.

 Ráno, když mi u hlavy hlasitě zařinčel budík, jsem se šíleně vyděsila. Vůbec jsem nevěděla nic. Snad ani to jak se jmenuju. Když kravál mého otravného budíku probudil i Lyenodera oba jsme na sebe zírali jak na zjevení třetího světa. Až po chvíli nám došlo, že to, že můj budík ukazuje, že je 7:30 což znamená, že ve škole musíme být za třicet minut. Rychle jsem vylítla, že se mi z toho

 "Proč ten test píšeme zrovna zítra?!" nadávala jsem si potichu. Vůbec mi nešlo se soustředit se na učení, protože ON naprosto zatemnil mou mysl. Jediné na co jsem myslela. K večeři jsme měli zapečené brambory se smetanou, a kuřecím masem, sem tam nějaká ta houba. Jedl naprosto slušně, rovná záda snad jako by byl na nejslavnostnější večeři všech dob. Přišlo mi, jako by byl...

 Sedím v malé tiché podkrovní místnosti schovaná a ve tmě. Obklopují mě ze všech stran pavučiny. Nic to se mnou nedělá, přestože pavouci jsou moje noční můra. Jen tak sedím a poslouchám jak do střechy, kousek nad mou hlavou, nerytmicky bubnuje déšť. Trochu se do mě pustila zima, nejspíš kvůli špatnému těsnění. Je to už hodně dlouho kdy tady nahoře někdo byl. Moje mladší sestry (dvojčata)

 Ahoj, moji milí čtenářové!!!

Dnes jsem si pro Vás konečně připravila NOVOU POVÍDKU!!

Sice to není ta co jsem někdy nedávno (kdysi) slibovala, ale je to povídka, kterou jsem psala na literaturu, jako povinný úkol...

Tahle povídka nese jméno 

ZA CIHLOVOU RŮŽÍ

Pravděpodobně (teda vlastně určite) to nebude gusto každého... Je to pojednané něco jako deník dívky Rose, která si myslí, že má naprosto obyčejný život... ale všechno změní jedna bouřka, díky které se seznámí... s TAJEMNÝM cizincem...

Nechci víc prozrazovat, nechte se překvapit! Je krátká, takže to vidím tak na dva, možná tři díly!!! Jestli jste zvědaví, za pár minutek tu bude první část!!

Budu ráda za komentáře a a i každou kritiku. Přestože to byla povídka do školy, má spoustu nedokonalostí, o kterých i vím ale nechtěla jsem se do toho pouštět, protože bych to nikdy nedokončila :-D

Takže za moment pa!

Torry :-)