Seděla jsem u něj tak blízko. Cítila jsem jeho přítomnost a to jak mi za zády dýchá na krk stál za mnou a sledoval jak tam zoufale pláču a koukám z okna. Viděla jsem ho. Viděla jsem ho v odrazu naleštěného okna. Už už jsem se chtěla pousmát a začít se radovat, ale poté co jsem se otočila jsem
Ahojky..
Už před nějakou dobou jsem slibovala, že sem přidám povídku. Dneska jsem ji konečně dopsala. Je hodně dlouhá a dala mi spoustu práce. Sice to možná může znít, že jsem nějak nafoukaná, nebo tak, ale já jsem na ní pyšná. Budu jí sem dávat po částech a snad nebudou moc dlouhé.. Uvidíte jak se Vám bude líbit. Byla bych hrozně ráda za komentáře. A už konec řečí a já ji sem jdu přidat.
Snad se bude líbit!!
LOUČENÍ je ten NEJkrutější způsob MUČENÍ!!
Všude znovu prší. Je to fajn, že nepaří tak brutálně slunce, ale tak nějak se mi po něm stýská. Je zvláštní, že když máme něco, tak chceme přesně to opačné. A když máme to opačné, tak zase toužíme po tom prvním. Říkala jsem si, že jsem ráda, že nesvítí tolik slunce a že není takové horko, ale teď mi to chybí. Sedím u počítače a jsem unavená po pouhých 4 hodinách spánku (přespávali jsme ve škole)
Ahojky znovu... :-)
Jen mě tak napadla otázka pro jednu anketu a tak jsem ji vytvořila.. jenže jsem nevěděla kam ji přiřadit... tak jsem si pro ni udělala nový článek...
Otázka je, kterou zmrzku máte nejraději...
Já osobně točenou, ale ráda mám všechny...
a co ty??
Ahojky všem....
Teď jsem tady celkem dloooouhou dobu nebyla, protože jsem byla na škole v přírodě, a nebo jsem se učila na ty tuny testů, které nám učitelé dávali. Teď už mám ale celkem volno. Mám tady rozepsanou jednu delší povídku, ale musím dopsat konec, abych jí sem mohla dát... Asi bude muset být vícedílná...
A jinak... Mějte se všichni co nejlépe to jde a noste úsměv na tváři!! tak se všechno snáší lépe... ;-)
Tak zatím ahojky.. snad brzy znovu... :-)
Nepamatuju si ten den do posledního detailu, ale vím, že z paměti se mi jen tak nevymaže. Na začátku celého toho dne asi v osm hodin ještě krásně svítilo sluníčko a bylo teplo. V rádiu povídali, že odpoledne bude pršet a možná padat kroupy. Bylo mi to vcelku jedno, protože
Páni... to je skvělé. Tak jsem se konečně přehoupla přes stovku lidí v návštěvnosti mého blogu. Mám z toho veeelikouuu radost... Moc děkuju těm, kteří mi dávají komentáře, hodnocení a nebo hlasují v anketě.... Za to jsem strašně ráda.. Ale taky děkuju i těm co sem třeba prostě jen tak nakouknou. Doufám, že se Vám tu bude líbit a doufám, že to nějak bude fungovat dál..;-) Mám v plánu napsat pár dalších povídek, ale zatím jsem se k tomu nějak moc nedostala.... a taky tu mám jeden příběh ze života....
Tak zatím AHOJKY všem a užijte si zbytek neděle!!
Je to zvláštní. Je zvláštní ten pocit, který máte když se Vám plní to co jste si třeba moc přáli...
Dlouho jsem si přála dělat něco nevého ve volném čase. Pravda hraju na kytaru a to mám moc ráda, ale chtěla jsem se začít učit ještě
Ahojky.. Tak zase po dlouhé době malá básnička.. Trošku smutná.. Spíš se smutným koncem... Je malinko inspirovaná realitou, ale úplně jiným způsobem.. prostě složité.. tak snad se bude líbit! :)
Ráno jsem se probudila,
A